Dejte svým blízkým šanci - i konec života mohou mít hezký...

Diskuzní téma:

Datum 07.02.2012
Vložil Eva Pokorná
Titulek Hospic ano, LDN a DD rozhodně ne!

Dobrý den.
Jmenuju se Eva, je mi 29 let a jsem profesí zdravotní sestra.
Start mého povolání začal v nejmenovaném Domově důchodců v Českých Budějovicích. Bylo mi 19 let a byla jsem hodně naivní. Od "sanatoria" jsem očekávala aktivní přístup k seniorům ze strany zdravotnického personálu, který mi byl i deklarován ihned při nástupu na oddělení (např. nástěnky plné fotek z nejrůznějších volnočasových aktivit, nadšené úsměvy seniorů atd.). Hned první týden jsem ovšem zjistila, že péče o seniory nemá s holistickým přístupem (tj. bio-psycho-spirito-sociálním nebo-li CELKOVÝM) nic společného. Psychická aktivizace klientů byla téměř nulová, ošetřovatelské úkony byly plněny standardně, ovšem chyběly zde kvalifikované sestry pro tyto úkony.
Odmítla jsem ten zaběhlý strereotypní mechanický ošetřovatelký přístup a začala jsem si s klienty individuálně povídat a poznávat je. Seděli jsem hodinu na posteli a babička mi zpívala a pžedčítala básničku a měla z toho strašnou radost, že jí někdo polouchá. V tu chvíli mi bylo hezky, opravdový pocit, že pomáhám a nefunguju jen jak přebalovací stroj, jak se to zde vyžadovalo. Kolektiv mě samozřejmě nepřijmul.
Na oddělení jsem byla jediná kompetentní zdravotní sestra, ostatní mé kolegyně pocházely z nejrůznějších oborů od květinářství po drogistiku. Ty pak zde pracovaly jako pečovatelky, ovšem bez patřičného vzdělání, bez zájmu a hlavně bez empatie.
Jejich jednání s klienty mi připadalo až paternalistické - již samotná nadřazená komunikace mezi personálem a klienty, dále např. nárok na novou plenu 2x za 24 hodin, kradení menších jídel klientům, celkově psychická rehabilitace nebo snaha o kvalitnější psychický stav byl na bodě mrazu. Většina mých kolegyň byla vyhořelá.
Poslední ránou bylo úmrtí jedné paní v době, když jsem sloužila. Sestra,co po mě přebírala službu křičela na chodbě něco ve smyslu: "Ona už je tuhá?"Musela jsem tu paní umýt, převléct postel a odjet s ní do márnice. Další den jsem podala výpověď a podepsala také petici, která se měla týkat lepších změn...hlavně personálních.
Péče na stanicích LDN se mi zdá velmi podobná s péčí již výše zmiňovanou.
Ovšem LDN se nachází již v prostorách nemocnic, takže tam máte alespoň garanci toho, že zdravotnický personál, který vás ošetřuje, je plně kvalifikovaný. Chování ovšem některých pracovníků je snad ještě otřesnější než mé postřehy z DD. Měli jsme tam hospitalizovanou naší babičku a ten chladný opět paternalistický přístup dohnal mojí matku až k samé stížnosti u pana ředitele. Nakonec od toho upustila na popud babičky. LDN funguje na stejném principu jako DD, tj. najíst, napít, přebalit, aplikovat injekci a zmizet. Ti lidé tam většinou chodí umírat a po celou dobu mé detekce z venčí i zevnitř jsem je viděla neustále samotné, smutné...apatické...i agresivní.
Po těchto otřesných zkušenostech jsem se zapřísáhla, že své rodiče nikdy nedám do žádného typu DD ani LDN, i kdyby byly nástěnky a fotografie z akcí ze zlata :-)

Další má zkušenost tkví v praxi pečovatelky a osobní asistentky v Městské charitě v Českých Budějovicích. Pomoc byla určena lidem, kteří mají sníženou schopnost péče o vlastní osobu a domácnost. Zde se apelovalo na zachování, v lepším případě zlepšení jejich biopsychosociální (i duchovní) potřeby a zajistit jim tak odpovídající kvalitu života v domácím prostředí a zachovat jejich životní styl.
Domácí péče provádí odbornou zdravotní ošetřovatelskou péči v přirozeném domácím prostředí klienta. Tuto péči poskytují zdravotní sestry, poskytují rovněž domácí hospicovou péči.
Jedná se o terénní služby, poskytované osobám, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení a jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba je poskytována v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. Sociální pracovnice např. zprostředkovává doplňující či návazné sociální služby, pomáhá při vyřizování osobních záležitostí a v komunikaci s úřady. Spolupracuje také s rodinnými příslušníky a blízkými osobami uživatelů. Je zde možnost si i vypůjčit
kompenzační pomůcky.
Tato praxe mě pohltila. Já - můj klient - jeho domácí prostředí, žádný stacionář, nemocnice, nic takového. Byli jsme jen dva na tu společnou péči a jak jsme si ji nastavili, tak nerušeně probíhala. Když jste s klientem 3 hodiny denně, máte spoustu času s ním mluvit a tak přicházet na další úskalí jeho života, které by se mohli řešit. Mimo to se hezky pobavíte spolu s klientem. Osobně bych tuto formu péče vyzdvihla nad všechny dostupné.
Má to ale jeden háček, Jedná se pouze o terénní službu, kdy pečovatelka nebo sestra se u klienta zdržují pouze v období úkonů, nikoliv celodenně. Navíc musí být klient schopen se alespoň částečně sám o sebe postarat a nebo musí fungovat ještě třetí osoby - pro skloubení kontinuální péče. Ne vždy je to jednoduché a dá se to zrealizovat.
Pokud tyto mechanismy "selžou" a rodina není již schopna zajistit takový komfort péče pro svého blízkého, vidím jako jedinou alternativu hospic!
Byla jsem v Domově důchodců, byla jsem v LDN...a s hospicem se tyto dva subjekty absolutně nemohou srovnávat.
Mám kamarádku Markétku, jeptišku. Ráda doprovází umírající a působí v mnoha hospicicíh po ČR. Hospic Prachatice ji uchvátil. Když jsem před rokem sháněla reference na Prachatický hospic pro mou známou, řekla mi, že je to nejlepší hospic tady v České republice.
Věřím tomu. Na zdravotnických školách jsme měly x témat ohledně hospicové péče.
Vzpomínám na video, kdy babička, těžká diabetička, leží v posteli, pomalu jí celou vaničku toho polárkovýho dortíku...okolo ní je zeleň a stromy a ona hledí dopředu a sleduje se slzami v očích západ slunce. Milá a ochotná sestřička jí přitom drří za ruku...
Nedokážu si představit jakékoliv jiné zažízení, kde by nemocní i jejich rodina mohli v posledních dnech života zažívat takovou krásu...

 

Kontakt

Magda Kümmelová

poradna@modrapomnenka.cz

Jihočeské centrum pomoci pro umírající, jejich blízké a pro pozůstalé
MODRÁ POMNĚNKA, z.s.
M. Horákové 1750
České Budějovice
370 05

+420 720 666 663

Vyhledávání

webmaster: Magda Kümmelová

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode